Čtenářská recenze: Wolf Serno - Ranhojičova pouť

Vitus se rozhodne odhalit tajemství svého původu a vydává se na pouť do španělského přístavu Santenderu, odkud má v úmyslu se nechat lodí přepravit do Londýna. Na své cestě potkává nejen dobré, ale i zlé lidi a díky jednomu z nich – trpaslíkovi Toxilovi – se dostává do rukou inkvizice. Zde se spřátelí se vzdělaným Magistrem a po několika měsících ve vězení a mučení se jim podaří uprchnout. Přidávají se ke kočovné společnosti a s nimi se konečně dostanou až do Santanderu. Před plánovaným odplutím do Londýna jsou však uneseni na loď kapitána de Nájery. Až při velké bouři, kdy loď, na které slouží,  je potopena, jsou jako jedni z mála zachráněni osádkou lodi Sokol. Postupně se zde Vitus dozvídá, že na lodi zdejšího kapitána se nejspíš před 20-ti lety narodil.

Všude, kde Vitus putuje, využívá svých ranhojičských vědomostí a léčí potřebné. Na konci prvního dílu trilogie Vitus odhalí tajemství svého původu.

Bude se to zdát divné, ale kniha Ranhojičova pouť od Serno Wolfa mě na první pohled zaujala svou tloušťkou. Mám totiž ráda silné knihy – čím více stránek, tím lépe. A tato jich má přes 650 a navíc mě ještě čekají další 2 podobně silné díly… Až potom jsem se podívala na obsah, o čem kniha a je a po zjištění, že se jedná o historický román, rozhodla jsem se pro koupi.

Toho jsem opravdu nelitovala – kniha je velice čtivá, ihned jsem propadla ději a hledala všemožné chvilky, kdy číst, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Styl psaní, napínavý děj i poutavé líčení toho, jak se v 16. století léčilo, co obsahovala kniha De morbis, kterou Vitus dostal od pátera Thomase před svou cestou z kláštera a v neposlední řadě i popis způsobů mučení inkvizice, to vše mě velice zaujalo a musím přiznat, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Velice se těším na další díly a všem čtenářům, kteří mají rádi historii a dobrodružství, ji vřele doporučuji.

Autorkou recenze je Dana Kulhavá