bux.sk
knihy, ktorými žijete
Úvodná stránka
Buxcafe Knižné podcasty Eknihy na Bux.sk







Čtenářská recenze: Ferdinand Stočes - Písně a verše staré Číny

Stará čínská poezie byla vždycky mým utajeným koníčkem. Nic se nevyrovná půvabně plynoucím veršům básní recitovaných při sklence vína v letním altánku. Ostatně, tak to měli rádi i staří Číňané. Jejich básně se mi líbí hlavně proto, že popisují přírodu a každodenní život většinou obyčejných lidí. Jsou jednoduché, snadno pochopitelné a nenajdete v nich žádné složitě formulované kličky s nejasným významem. A dají se lehce zapamatovat…

V knize najdete okolo 270ti básní, které jsou řazeny podle doby svého vzniku a podle autorů.

Začneme tedy u knihy Š-ťing, setkáme se například s takovými básnickými velikány jako Li Po nebo Tu Fu, navštívíme talentovaného skladatele převážně hudebních básní Po Tü-i, seznámíme se s asi nejznámější čínskou básnířkou Li Čching-čao a vše zakončí dvě básně Ma Č-jüan.

Básně jednotlivých autorů jsou řazeny chronologicky podle doby, ve které je autor napsal.

Některé z nich není možné správně pochopit bez znalosti dobových poměrů a zvyků. A právě v tom nám velmi pomůže obsáhlý úvod. Z velké části je věnován již zmíněným básníkům Li Po a Tu Fu, však také jejich básní najdete v knize nejvíce.

Ale ještě více oceňuji část, ve které se autor Ferdinand Stočes podrobně pídí pro pravosti některých básní.

Jako každý milovník čínské poezie i já znám takřka nazpaměť Zpěvy staré Číny od Bohumila Matthesia.

Bohužel, jak se ukázalo, jeho zdroje nebyly příliš spolehlivé a tak v knize bohužel najdeme mnoho básní, které prokazatelně nepocházejí ze štětců čínských básníků, ale jsou výmyslem jedné ctižádostivé francouzské básnířky. Patří k nim například i takové skvosty jako Pavilón z porcelánu nebo Perly a růže.

Naštěstí vlnu zklamání brzy vystřídalo potěšení nad tím, že konečně držím v ruce svazek pravých a nefalšovaně přeložených čínských básní od renomovaného autora, který studiu této problematiky zasvětil většinu života.

Čisté, průzračné veršované medailonky psané vybroušeným stylem mě rozhodně nenechaly na pochybách.

Je v nich něco, co vás nutí číst je stále znovu a znovu a ty nejkrásnější se naučit i zpaměti. Abyste si mohli udělat představu, nabídnu vám citaci jedné z kratších básní.

Šťastný rybář
(Wang Pin-č´)

Pestrá kvítka
na svěžím pažitu,
v bystré vodě
čiperná rybka.
Pln radosti
beru svůj prut.
Se srdcem pokojným
budu se vracet zpět,
ať už s rybami
nebo bez rybek.

Já tyto verše poprvé slyšela v podání Josefa Somra na vlnách Českého rozhlasu, a hned jsem si je zamilovala.

Vidíte v nich tu prostou krásu života. Radost z malých věcí. Zkrátka všechno to, co nám při současném stylu života čím dál více chybí.

Autorkou recenze je Jana Šrámčíková