Čtenářská recenze: Ian McEwan - Nevinný

Kniha jejíž děj neustále balancuje na rozhraní smyšlených a reálných událostí mě fascinovala právě onou věrohodností se kterou umí Ian McEwan provázet čtenáře příběhem odehrávajícím se v reálných historických kulisách a místech. V průběhu četby jsem se několikrát zamýšlela nad tím, do jaké míry jeho Berlín odráží ten reálný.

Dalším nesporným kladem tohoto románu je jeho „rozmanitost“ – chvíli je romancí, pak hned thrillerem. Na další straně se začnete smát i přesto, že se právě nacházíte v přeplněném metru.

Tím co dělá příběh tak poutavým je, alespoň pro mě, především postava hlavního hrdiny. Jeho postoje a psychické rozpoložení nemohou snad žádného čtenáře nechat proplouvat příběhem nezúčastněně. Právě kombinace osobnostních charakteristik, doby a místa neustále zaváděla mé myšlenky k Freudovi a jeho psychoanalýze. Že by náhoda, nebo úmysl?

Se stupňující se rafinovaností je klubko celého příběhu zaplétáno víc a víc. Rozdělený Berlín na straně jedné, intriky provázející „obyvatele“ jednoho tunelu na straně druhé. Velmi tajný úkol, který občas vypadá jako hra a zásnuby, ke kterým jsem se fascinovaně musela vrátit – téměř hororový večer. Mezi tím vším Leonard, tak nevinný a přitom vinný.

Závěrečné vyústění příběhu a prohra všech, ve všem – to ve mně vyvolalo touhu vrátit se k příběhu znovu…a ještě důkladněji.

Nezbývá mi tedy než tento román, který je žánrově opravdu nezařaditelný, doporučit každému, kdo rád u četby přemýšlí o souvislostech, rád se nechává unášet bravurně napsaným příběhem a také tomu, kdo rád žije s hlavním hrdinou knihy, kterou právě čte. Ať je vinen, či nevinen.

autorkou recenze je Markéta Dohnalíková