Čtenářská recenze: Karel Jaromír Erben - Kytice

Nové  vydání Kytice jsem si zakoupila z toho důvodu, že mě zaujal obrázek na přebalu knihy a neodolala jsem. Z obrázku dýchá  atmosféra tragiky lidských osudů  a opravdu se ke knize hodí.

Už od doby, kdy jsem četla knihu poprvé – někdy kolem osmi let věku, na mě nejvíc působí Svatební košile. Erben zde mistrně pracuje s osvědčenou scenérií – noční hřbitov, márnice, silueta kostelíka a řada křížů nutně vyvolává v čtenáři pocity mrazení v zádech.

Za nejlepší dobu na četbu této knihy považuju podzimní mlhavý večer, kdy se může fantazie rozběhnout naplno a čtenářský prožitek je tím silnější.

Těžko rozhodnout, které balady patří k njeznámějším, tak jen namátkou - Vodník, Dceřina  kletba, Vrba, Lilie a Zlatý kolovrat. V posledně jmenovaném se jedná v podstatě o horor: brutální vražda, zázračné vzkříšení a následný trest pro viníky celé tragédie.

Téma trestu se prolíná celou knihou, každá vina bývá nemilosrdně potrestána a většinou trestem nejvyšším a neodvolatelným. Mnohdy je smrt pro viníka vysvobozením, protože nejpřísnějším soudcem je jeho vlastní svědomí.

Erben mistrně zpracoval motivy z námětů  lidových  pověstí, pohádek a písní. Myslím, že skvěle sladil a vybral témata těchto  děl a výsledkem je naprosto skvělá a čtenářsky vděčná kniha. Jsem si jistá, že v České republice neexistuje člověk, který by knihu nečetl, nebo alespoň neviděl též velmi zdařilý film na motivy tohoto díla.

„Polednice“ má prý reálný základ – matka vařící oběd byla stále vyrušována křičícím dítětem a sousedka, která jí chtěla pomoci a dítě lehce postrašit, špatně odhadla své „vystoupení“ a matka, která se jí lekla, omdlela. Erben dokázal z této drobné příhody (nebo nehody?) vytěžit skutečně drastickou baladu přímo nabitou tragikou.

Sklon k tragickému pojetí pramenil možná ze skutečnosti, že už od útlého dětství byl tento spisovatel konfrontován se smrtí blízkých, jeho matka dala život celkem devíti dětem (sám Karel měl dvojče – bratra Jana), ale většina zemřela v ranném věku, kromě Karla se vyššího věku dožila ze všech sourozenců pouze  jeho o pět let mladší sestra.

Ale jak jsem napsala v úvodu – jedná se o skutečně výjimečné dílo a to jak „stárne“  mu na půvabu rozhodně neubírá!


Autorkou recenze je Iveta Filanderová