Čtenářská recenze: Zdeněk Miler - Krtek jde do školy

Toto leporelo obsahuje šest tvrdých desek se známými postavičkami ilustrátora Zdeňka Milera. Na přední straně je vidět postava  krtečka, ježka a zajíce, známých postaviček z mnoha příběhů o Krtečkovi. Na ostatních stranách už děti provází jen Krteček. Všech šest stran je věnováno přípravě na školu.

Sama jako malá jsem byla zvědavá, jaké je to být ve škole, co všechno si budu muset s sebou vzít, na co mi bude taková spousta věcí, které si na začátek školního roku dávám doma na hromádku…

Tato útlá knížečka s tvrdými listy opravdu nenásilnou formou děti připravuje na  školní docházku. Začíná ranní hygienou s hřebenem a kartáčkem na zuby, pokračuje věcmi, které žádný školák doma nesmí zapomenout – školní brašnou a sešity, pravítkem, tužkou, pastelkami, svačinou. Zároveň vysvětluje, na co se školní pomůcky používají a s jakými předměty se dítě ve škole bude setkávat – sešity jsou na psaní a počítání, tužka na kreslení čar, pastelky na malování, knihy na čtení písmenek. Z písmenek se Krteček učí skládat slova a může si tak číst. Pastelkami maluje sluníčko a barevné květiny.V rámci „hudební výchovy“ má v knize Krteček hudební nástroj – trumpetu. „Tělesnou výchovu“ symbolizuje Krteček s míčem. Během „matematiky“ drží v ruce pravítko.

Na každé straně je nezbytná  veršovaná báseň, která se rýmuje a  dětem se tak mohou některé sloky vrýt  krásně do paměti. S básničkami se stává čtení leporela zajímavější.

Pokud má dítě ze školy obavu, je přínosem, pokud si tuto knížečku s rodiči přečte, protože je z ní na první pohled patrné, že Krteček ze školy žádný strach nemá, na obrázcích se usmívá u každé činnosti kterou právě dělá. Ať už se ráno češe před zrcadlem, běží s banánem v ruce, jede do školy na koloběžce, stojí s tužkou,která je větší než on sám, chystá se měřit pravítkem, maluje pastelkami květinu, kope do míče nebo jde ze školy domů.

Na každé stránce může rodič přečíst svému děťátku verše, říci co Krteček právě dělá, co se bude ve škole učit. Může si tak o škole s dítětem nenásilně dlouho vyprávět. O tom, jaké to bylo, když chodil on sám do školy, co dítě všechno ve škole čeká. Bez připomínání rodičů si pak možná vzpomene dítě samo na to, že se má ráno před zrcadlem učesat, aby ve škole dobře vypadalo, že si musí vyčistit po snídani zuby, nachystat tašku do školy.

Kniha je pěkným čtením nejen pro  předškolní děti.Vzhledem k tvrdým deskám a krásným ilustracím malíře Zdeňka Milera si v ní mohou číst děti i daleko mladší. Vždyť kterému dítěti by se nelíbil Krteček!

Lízátko na poslední straně leporela je odměnou za školní snažení. Krteček dostal ve škole jedničku ! Dítě tak může hned pochopit,že jednička je ve škole dobrá známka. Za jedničku může a nemusí od rodičů doma dostat sladkou odměnu. Krteček na obrázku dostal lízátko, jelikož my lízátka doma milujeme, právě tohle je stránka docela motivující.

Do leporela bych přidala víc postaviček kamarádů – zajíčka a ježečka. Vyprávěla jsem o nich jako o Krtkových spolužácích, se kterými sedí na své hromádce hlíny a čte si z knihy.

Vyprávěla jsme o tom, že Krteček už umí číst, protože chodí do školy, zná písmenka a z nich umí skládat věty. Se spolužáky ježkem a zajícem potom dělají domácí úkoly společně u  Krtečkova domu na louce. Krteček nebydlí jako my v domě, ale v lese, proto má kolem sebe spoustu stromů a květin.

Jednotlivé sloky básničky je vhodné číst několikrát a hlavně vysvětlovat, proč má Krteček tašku na zádech, že je těžká. Krteček je v pohádce, tašku by neunesl, proto jede do školy na koloběžce. Připravte se na to,že možná vaše děti budou chtít taky použít na cestu do školy dopravní prostředek, ale to jsme si vysvětlili, že on by tu tašku jinak neunesl…Velice hezké jsou verše, které se týkají počítání. Počítání je přirovnáno veršem ke hraní.

Koupit toto leporelo je rozhodně dobrá volba.

Autorkou recenze je Martina Mičková