bux.sk
knihy, ktorými žijete
Úvodná stránka
Buxcafe Knižné podcasty Eknihy na Bux.sk







Čtenářská recenze: Adolf Branald - Dědeček automobil

Kdo by se nechtěl ocitnout zpátky v dřívějších dobách, uprostřed klukovských her a dobrodružství, automobilových závodů a čase, kdy se na světlo světa rodil pojem Laurin a Klement? S knihou Dědeček automobil se vrátíte zpátky do pionýrských dob, budete cítit ono nadšení pro motorky a auta společně s malými kluky, hlavními hrdiny.

O popularitě a oblíbenosti tohoto příběhu, který sepsal Adolf Branald, svědčí už jen to, že byl sepsán jako kniha, zfilmován a navíc se prodává v podobě namluvených CD. Věřím, že pojem „dědeček automobil“ zná většina z vás přesto, že jste nečetli knihu, neviděli film, ani si neposlechli CD.

Píše se, že tato kniha je určena klukům, ale přesto bych ji doporučila všem. Sama jsem ji četla s nadšením hlavně proto, že mám obecně dobu, ve které se děj odehrává, velmi ráda, už jen proto, že české výrobky ve světě něco znamenaly, mnohem víc než v době dnešní… Stačí si jen představit onen věhlas, jaký měla firma Laurin a Klement ve světě! Ovšem chápu, že -náctileté dívky Dědečkův automobil asi moc nenadchne, nicméně i tak si o této knize myslím, že je nadčasová.

Nečekejte vyprávění o životě slavných závodníků rychlých aut. Hlavním hrdinou je totiž obyčejný kluk jménem Franta Projsa, který prožívá milostné vzplanutí s dcerou slavného francouzského závodníka. Nejen o tom ale kniha je. Než tento láskyplný vztah mě osobně mnohem více zaujal samotný popis doby, velice dobře Adolfem Branaldem vykreslený. S laskavým a lehkým stylem Branaldova vyprávění můžete znovu cítit vůni oleje a motorů závodních aut, jejichž rychlost v té době byla největší na světě. S nadšením si pak můžete představit mumraj na automobilových závodech, skandování diváků i nablýskané nejnovější modely aut.

Pokud máte svět automobilů (a specielně jejich historii) rádi, pokud se chcete vrátit do klukovských let, rozhodně si knihu přečtěte.

Milý je i stejnojmenný film, který byl natočen roku 1956, a ve kterém už tehdy hráli mimo české i francouzští herci, což byl na tehdejší dobu skutečně velký počin.

Zajímavá je i namluvená verze knihy, například Radovanem Lukavským, a nebo Borisem Rösnerem.

Autorkou recenze je Lucie Horáková