Čtenářská recenze: Holcman Josef - Cena facky

Já se vlastně narodila až dlouho po těchto událostech, takže bych se mohla tvářit, že se mě nic z toho netýká a nezajímá mě to. Ale když vidíte, co se tehdy mohlo stát a stávalo se…

Pro komunistické pohůnky nebyl problém přijít v noci do zemědělské usedlosti, zabavit veškerá zvířata a pracovní nástroje a rodinu vystěhovat do zchátralého domku na periferii, protože z jejich statku hodlají udělat kanceláře JZD.

A podobných příběhů je v knize celá řada. Autorem je totiž zlínský soudce Josef Holcman. On sám celou pochmurnou dobu poznal skrz vyprávění své maminky a ve své soudní praxi viděl podobných případů bezpočet.

Všechny si je ukládal do paměti a poté jim vtiskl literární podobu. Nijak se netají tím, že jde o příběhy skutečné a případná podobnost proto rozhodně „není čistě náhodná.“

Trochu mě překvapilo, že celá kniha je psaná hodně neutrálním pohledem. Autor nikomu nic nevyčítá, nechce se mstít. Prostě předkládá fakta a události přesně tak, jak se před lety staly.

Ovšem poukazuje také na velmi nízké tresty, které byly v současnosti aktérům tzv. kolektivizace uděleny. A to bez ohledu na to, že pro jejich oběti neexistoval tehdy žádný způsob dovolání ani možnost nápravy.

Ke knize patří ještě dva zajímavé bonusy: autentické kopie „opravňujích úředních dokumentů“ a jednoduché kresby, které ve vězení namaloval za totalitního režimu neprávem vězněný Otmar Oliva.

I to pomáhá dokreslovat celkový obraz tehdejší neveselé doby. Cena facky je neokleštěnou pravdivou výpovědí, kterou by si měl přečíst každý, komu není minulost naší země lhostejná.


Autorkou recenze je Jana Šrámčíková