Čtenářská recenze: Karel Čapek - Válka s mloky

Tato kniha, jejíž děj nás postupně zavede z Čech až kamsi do Tichomoří je chvílemi rozverně humorná a chvílemi moralizuje tak, až se zdá, že se nejedná o jednu a tutéž knihu.

Příkladem budiž třeba pan Povondra čtoucí noviny a shromažďující  novinové výstřižky  (S paní Povondrovou v patách, tiše pálící části drahocenné sbírky) na straně jedné a mločí armádou likvidující lidstvo s děsivou důsledností na straně druhé.

K zamyšlení nás nutí mimo jiné „novodobý obchod s otroky – salamandry“, kde se v plné šíři odrážejí negativní rysy lidského pokolení.

Vzhledem k tomu, že kniha vznikala v atmosféře blížící se 2. světové války, nelze se divit tomu, že Čapek zmiňuje Andraese  Schultzeho, který: „…byl  za první války někde šikovatelem..“, jako paralelu s nastupujícím Adolfem Hitlerem.

Tak jako ve všech svých knihách, dokáže i zde Čapek vykreslit postavy děje tak barvitě, že má čtenář pocit, že je zná osobně a denně je může potkávat na ulici.

Například jednu z hlavních postav, kapitána Vantocha nastíní  jeho schopnost nadávat internacionálně (Citát: Tlustý, pleš a nadává i malajsky, aby toho bylo víc!) spolu s popisem  jeho prvního setkání s panem Bondym naprosto  dokonale.

Kdyby tato kniha neexistovala, v české literatuře by zelo prázné místo, které nelze zaplnit a kdyby tato kniha byla napsána v anglicky mluvící zemi, měl by Steven Spielberg o jednoho Oskara víc.

Dalším zajímavým atributem tohoto díla je jeho otevřený konec, nechávající na čtenářově fantazii zda nastane skutečně konec našeho světa takového, jaký jej známe, nebo zda zasáhne „vyšší moc“ a vše se v dobré obrátí.

Knihu jsem četla jedním dechem a často zaháním splín vybranými pasážemi s tohoto – dle mého názoru – unikátního knižního klenotu.

Nevěřím, že existuje někdo, kdo knihu ještě nečetl, ale kdyby přece – doporučuji nákup titulu co nejdřív a přeji příjemnou cestu „Z Čech až na konec světa“

….a pozor na mloky….

Autorkou recenze je Iveta Filanderová