Čtenářská recenze: Jiří Šimon - Ukradený domov

Někomu by se mohlo možná zdát, že kniha bude nezajímavá díky tomu, že je zde psáno o autorových členech rodiny, sousedech, školách které navštěvoval a podobně, ale opravdu tomu tak není. Všechny části jeho života tímto vyprávěním pomalu ale jistě zapadají do jedné velké, dojemné a moc pěkně sepsané skládanky, která má za účel ukázat nám, jak moc těžkým životem si prošel. Ale nejenom on, častokrát je v knize naznačováno, jak těžký život měla většina vesničanů v tomto období (40. a 50. léta minulého století).

Kniha je tedy i takovým obrázkem o životě na vesnici. O tom, jaké to dříve bylo. O válce, o příkoří, které lidé museli za komunismu snášet. O lidech, jejichž chování je dobré či zlé a nezáleží na tom, jaký je rok. O lidské závisti a udavačství. Ale také o věcech pěkných - o klukovském dovádění  na farmě, o zvířátkách a nebo o průšvizích, které se můžou mladým chlapcům, neuvědomujících si rizika, přihodit.

Ať jste tedy člověkem z města nebo vesničanem, ať jste mladíkem nebo důchodcem - nahlédněte na sto stranách do života jednoho chlapce, který měl těžký život, ale přesto si ho dokázal užít. Ten pohled je velmi dojemný, věrohodný, autentický, poučný a zajímavý. Vžijete se do role Jiřího Šimona a také budete chvíli běhat po poli ve 40. letech minulého století.

Autorem recenze je Tomáš Pučík