Čtenářská recenze: Glenn Beck - Svetr k Vánocům

Nebyli jsme bohatí ani chudí, jen jsme žili. Nikdy jsme nechtěli nic jiného, než být co nejvíce spolu. (citace z knihy)

Četla jsem ji právě v tomto období, ještě delší dobu před Vánoci, protože mne zaujal název a zpracování knihy. Nezklamala ani svým obsahem.

Vrátila jsem se do dětských let, kdy jsem se každý rok těšila na to až budu psát Ježíškovi o to, co si přeji a nebylo toho málo. V tomto příběhu vystupuje chlapec, který si na Vánoce přeje kolo, jedno jediné kolo, pro které by udělal cokoliv. Žije pouze s maminkou, ale moc dobře nevychází s penězi, protože na to sama nestačí. Chlapec popisuje své dětství předtím, o tom jak žili dobře s tatínkem a bylo jim dobře.

Na Štědrý den při rozbalování dárků bohužel kolo nedostane, ale ,,jen“ svetr, který mu upletla maminka. Je naštvaný, neváží si ho a po odjezdu k prarodičům se snaží mamince pomstít. To se mu bohužel vymstí a maminka při autonehodě zemře.

Poté žije chlapec s prarodiči, ale už není jako dřív, veselý a milý chlapec. Přestane mít všechno rád a vše kolem něj je špatné. Chtěl by rodiče a být bohatý. Má tak i neshody s prarodiči a chystá se jim i utéci.

Celou tu dobu nám knížka vlastně dokazuje jaké bohatství všichni máme: štěstí a lásku ne materiální věci. Hlavně o tom, jak si ho nedokážeme vážit. Pokud bychom však chtěli druhou šanci, stejně jako chlapec, můžeme to zkusit. Ale musíme toho nezneužít.

Silná knížka, mile napsaná v první osobě třináctiletého kluka. Určitě vás nakonec pohladí na duši, protože Vánoce jsou přeci jen svátky milé a klidné a pokud si potřebujete odpočinout, tak u této knížky máte největší šanci. Není těžká na čtení a proto ji třeba právě proto oceníte.

Autorkou recenze je Lucie Mácová