Čtenářská recenze: Ayaan Hirsí Alí - Rebelka - Odvrácená strana islámu

Ayaan ve své autobiografii začíná samozřejmě svým dětstvím. Vypráví o tom, jak vyrůstala v Somálsku v poměrně harmonické atmosféře do té doby, než nastala nadvláda Siadda Barrého. Poté se její rodina odstěhovala do Saudské Arábie, pak do Etiopie a nakonec do Keni. Po svržení Barrého se vrátili do Somálska. Tato část pro mě byla zajímavá, protože kromě svých zážitků popisuje i rozdíly v mentalitách lidí v různých zemích, např. naprosto pohrdavé postavení mužů vůči ženám v Saudské Arábii.

Srdce se mi svíralo, když jsem četla o kruté výchově její matky a taky obřízce, kterou denně musí podstoupit spousta děvčat a ona musela taky. To, nad čím mi zůstával rozum stát bylo její vyprávění o výuce náboženství v muslimské škole. Takto si například Ayaan představovala Židy po jedné z přednášek sestry Azízy: „Měli na hlavě rohy a nosy tak špičaté, až jim trčely z obličeje jako nějaké zobáky. Z hlavy jim vylétávali ďáblové a džinové, aby svedli muslimy ze správné cesty a šířili zlo.“

Trochu rozporuplnou osobu pro mě představoval její otec. Na jednu stranu se do zásad jejich země snažil vnést prvky demokracie, vzdělání se mu dostalo v Americe, byl rozlícený, když se dozvěděl, že jeho dcerám udělali obřízku…a na druhou stranu chtěl svou dceru Ayaan provdat proti její vůli tak, jak je to v těchto zemích zvykem.

Ayaan si měla vzít Somálce žijícího v Kanadě a v momentě, kdy za ním měla odcestovat, provedla své zásadní rozhodnutí: při přestupu v Německu utekla do Holandska, kde požádala o azyl. Tímto okamžikem ji rodina zavrhla a zpřetrhala s ní veškeré svazky.

Osobně jsem strašně obdivovala její odhodlání: byla odkázaná sama na sebe, nikdo ji nepomáhal, nikde neměla známé… Začala však pracovat, což se vám může zdát jako samozřejmost, ale v době, kdy byla v Holandsku byly sociální dávky vyšší než její plat, takže peníze jí motivovat nemohly. Sama říkala, že chce oplatit zemi, která ji přijala její štědrost. To ale není všechno.

Chtěla poznávat souvislosti, zajímala jí evropská kultura a vrtalo jí hlavou, jak je možné, že země „nevěřících“ plně prosperují, zatímco islámské země jsou plné chaosu a špíny – podle Koránu by to totiž mělo být přesně naopak. Dokonce srovnávala věci vyřčené v Koránu s tím, co řekli osvícenští filozofové. Začala studovat politologii, kterou také dokončila, začala veřejně vystupovat, vzdala se islámu a byla zvolena za liberální stranu do holandského parlamentu.

Ayaan Hirsí Alí je rovněž autorkou scénáře filmu Podřízení, pojednávající o postavení žen v islámském světě. Film režíroval Theo van Gogh a aniž by ve filmu byla jen sebemenší lež či urážky vůči islámu, tak byl Theo van Gogh po odvysílání filmu zavražděn islámským atentátníkem, který na jeho tělo nožem připíchl hrozbu, že Ayaan je další na řadě. Od té doby je pod policejní ochranou a v současné době žije v USA.

Za její snahy se jí dostalo mnoho ocenění: byla navržena na Nobelovu cenu nebo se ocitla mezi stem nejvlivnějších osobností na světě a, byť je to v tomto srovnání zanedbatelné, získala si i moji obrovskou úctu.

Knihu doporučuji k přečtení všem, i těm, kteří se nezajímají o islám nebo postavení žen v islámu, a to hlavně proto, že skvěle ukazuje islám z pohledu muslimky, která dokáže perfektně popsat myšlení muslimů. Ukáže nám, proč je stále propast mezi křesťany a muslimy tak velká.

Autorkou recenze je Andrea Štyndlová