Čtenářská recenze: Karel Čapek - Pudlenka aneb Měl jsem psa a kočku

Karla Čapka, oblíbeného českého spisovatele, dramatika a novináře, známe z jeho děl jako humanistu, cestovatele, zahrádkáře, milovníka psů a  všeho živého. Nemožno se tedy divit, že svou pozornost obrátil i k vlastní kočce. A nejenom k jedné, ale mnoha vlastním i cizím kočkám, a taky kočkám obecně.

Když takhle listuji stránkami Pudlenky, napadá mě srovnání se známější Čapkovou knihou Dášeňka, čili život štěněte. Tyto dvě knihy jsou spojeny nejen zvířecím tématem ale i černobílými fotografiemi a charakteristickými kresbami. V případě Pudlenky se jedná i o kresby autorova bratra Josefa.

Rozdílná je forma. Na rozdíl od Dášeňky, kterou tvoří v podstatě souvislé vyprávění o štěněti doplněné „Pohádkami pro Dášeňku, aby tiše seděla“ (a nechala se vyfotit), je Pudlenka tvořena samostatnými texty – sloupky, fejetony a črtami, které spojuje téma kočky.

Taky věk čtenáře bude asi rozdílný. Zatímco Dášeňku můžeme předčítat i předškolním dětem, Pudlenka vyžaduje staršího a zkušenějšího čtenáře. Doporučila bych ji dětem tak od dvanácti let a dospělým. Tito si mohou do sytosti vychutnat osobitý Čapkův styl i myšlenky.

Skutečný milovník díla Karla Čapka jistě nevynechá ani doslov Olgy Scheinflugové ve kterém se můžeme podívat na vztah tohoto velkého českého spisovatele ke zvířátkům a přírodě zase z jiného úhlu.

Pudlenku si nyní můžete pořídit ve formě vydání s krásnou obálkou, která dokonale ladí s rovněž nově vydanou Dášeňkou. Pokud tedy tato díla ještě nevlastníte, nenechte si ujít příležitost získat obě knihy  v podobném "kabátku".

Autorkou recenze je Věra Dospělová