Čtenářská recenze: Gerald Durrell - O mé rodině a jiné zvířeně

Čtenář se tak setkává s poněkud nezvyklým pohledem na Řecko – seznamuje se nejen s jeho pobřežím, ale také s pro nás středoevropany většinou méně známým vnitrozemím, je vtažen do jeho poklidné a často až trochu melancholické atmosféry, do společnosti domorodců, pro které čas nic neznamená a spěch spolu se stresem jsou téměř neznámými pojmy. Pro Řeky je vždy na vše dost času, jejich život probíhá velmi poklidně, v souladu s rytmy přírody. Tato rozvážnost a pohoda pak prostupuje celou knihou a vnáší do mysli čtenáře blahodárný klid.

Autor se ve vzpomínkách vrací do vlastního dětství, nevtíravým humorem popisuje své zážitky s řeckou faunou. Jako snad každý malý chlapec neváhá prozkoumat její zástupce vskutku pečlivě, všímá si také vzájemných vztahů mezi organismy a mnohé z nich po kratší či delší dobu chová  - nejprve ve vlastním pokoji, pak v celém domě a postupně se jeho soukromá zoo rozšíří i na zahradu.

Čtenář se tak mnohdy až se zatajeným dechem stává svědkem hledání a odchytů vytoužených exemplářů, dozvídá se nejen o jejich způsobu života, ale také jídelníčku, péči o potomky a jen tak mimochodem jej tak autor učí lásce a úctě k přírodě. Zážitky se zvířaty pak střídají humorné příběhy celé rodiny, která někdy s větším jindy s menším nadšením přijímá vášeň svého nejmladšího člena.

Ještěrky, gekoni, sovy, ale také hadi, želvy a strašilky se stávají nedílnou součástí celé domácnosti a svým lidským spolunocležníkům připravují nejedno překvapení.

Knihu „O mé rodině a jiné zvířeně“ mohu doporučit všem milovníkům přírody a nejen jim. Vtip a lehká nadsázka přenesou čtenáře daleko od všedních starostí a snad jej i zlákají k návštěvě této dnes už snadno dosažitelné země plné přírodních i kulturních krás.

Autorkou recenze je Petra Wrzecionková