Čtenářská recenze: Svatopluk Čech - Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století

Pan Brouček je obyčejný Pražan 19. století žijící si poklidným životem. To se náhle změní, když se mu podaří spadnout do podzemní chodby. Jakmile se z ní dostane, je rozmrzen tím, že všude na ulicích je bláto, kaluže, chybějí chodníky. Později (především poté, co se setká s pár lidmi) mu dochází, že se ocitl v 15. století...

Vzhledem k tomu, že pan Brouček je relativně mazaný a především si chce zachránit vlastní kůži – snaží se vždy jednat tak, aby se to dané straně zamlouvalo. Ono, být v Praze 15. století nebyla žádná procházka růžovým sadem: všude samí křižáci a husité, lidé pražští i vesničtí, kteří se snaží hájit své názory. A pan Brouček, jako typický měšťan, tyto jejich ideje nesdílí, ba naopak, vůbec nechápe, jak někdo může riskovat svůj krk kvůli nějakým názorům.

Pan Brouček je nakonec zajat a díky tomu, že neustále mění své výpovědi, rozhodnou se Pražané, že jej upálí v sudu... Jak celý příběh dopadne, to už vám však prozrazovat nebudu. 

Knížka je velice čtivě napsaná, autor se snaží čtenáři přiblížit Prahu 15. století i jazykem: "Sotně rozomiem, co bebceš. Ej, zdali hodný měštěnín túlá sě bez světla po puolnoci městem jako zloděj?" Ovšem, sám se obhajuje, že není právě znalcem staré češtiny, takže mu musejí především odborníci na historickou češtinu dpustit, že se někdy dopouští jazykových nepřesností.

Autor zde také satiricky znázorňuje typického měšťana 19. století: snaží se jen o svůj prospěch, hlavně nikde nechce riskovat, ze všeho svého jednání by chtěl mít okamžitý prospěch, nedej bože, že by měl bojovat za své ideály... A tady vidím hlavní motivaci k přečtení této knihy: po jejím přečtení totiž zjistíte, že český člověk se těch pár stovek let moc nezměnil...

Autorkou recenze je Jarmila Molinová