Čtenářská recenze: Haruki Murakami - Na jih od hranic, na západ od slunce

Hadžime, muž ve středních letech, je hlavní postavou tohoto románu. Jeho život je hodně poznamenán faktem, že nemá žádné sourozence. V Japonsku je jedináčkovství totiž jako stigma pro někoho, koho společnost ostatních dětí mezi sebe nikdy nepřijme, a tak si Hadžime hledá přátele také v okruhu jedináčků. Souznění nalezne s dívkou Šimamoto, svou spolužačkou. Z jejich vztahu však cítíme víc než jen přátelství. Na povrch totiž prosvítá naprosté souznění a tak trochu i erotická touha. Bohužel se Hadžimeho rodina brzy odstěhuje, a tak přátelství hned potom skončí.

V období střední a vysoké školy je z Hadžimeho cítit laxnost. Má mnoho sexuálních partnerek, ale z jeho krátkých i delších vztahů je cítit, že hledá spíše vztah a spříznění, než jen fyzické spojení.

Po ukončení vysoké školy má Hadžime pocit, že by měl konečně vést klasický život a seznámí se s dívkou Jukiko, jejíž bohatý otec poskytne Hadžimemu kapitál pro založení jazzového klubu. Postupně se vypracovává na úspěšného muže s rodinným zázemím, manželkou a dvěma dětmi. Právě v tomto ustáleném období se však objeví Šimamoto a jemu se docela změní život. Jeho dávná přítelkyně se poté zjevuje v jeho životě ještě vícekrát a pokaždé je opředena jakýmsi tajemstvím. Hadžime si začíná uvědomovat, že chtěl kdysi od života víc a zjišťuje, že jeho společenské postavení, jehož dosáhl takřka bez námahy, ho vlastně ničím nenaplňuje a on se ocitá  před vážným rozhodnutím.

Tato kniha se mi rozhodně nečetla s lehkostí a byla dosti náročná, avšak rozhodně nelituji, že jsem se do ní pustila. Poněkud mě překvapila otevřenými milostnými pasážemi a přemírou emocí, ale také hloubkou myšlenek a donutila mě tak trochu zamyslet se sama nad sebou.

Autorkou recenze je Lucie Horáková