Čtenářská recenze: Moje štěně

Zalehly do svých postýlek a poslouchaly. Dětem se příběh o štěňátku líbil tolik, že jsem jim knihu, než usnuly, přečetla třikrát.

Toto leporelo má celkem dvanáct stran. Každá strana je zdobena krásnými obrázky a doprovázena krátkými jednoduchými texty, které si malý žáček dokáže přečíst sám.

Celý příběh je psán ve verších a tak se čte jedním dechem. Příběh vypráví o štěňátku, které se zatoulalo a jeho majitel, malý chlapec, ho hledal společně se svou maminkou. Pejsek byl ještě štěně a jak všichni víme, takové štěně provede spoustu neplech a trampot a přitom zažije různá dobrodružství.

Štěňátko šlo na med, potom se honilo s malou myškou. Snědlo koblihy a hrálo si i s tatínkovou kravatou. Chlapec s maminkou uvažuje, kde by štěně mohlo být a obává se, zda ho neukradli zloději. Chlapec má už uplakané oči. V tom najednou štěně přijde domů a vypadá jako příšera. Za štěňátkem letí včely a tak maminka s chlapcem honem zavřou dveře. Pejsek kulhá je celý oteklý, na čumáku i na ocásku. Včelky ho pobodaly zřejmě proto, že byl celý od medu. Chlapec s maminkou mu dá obklad a utěšuje pejska, že se brzo uzdraví. A tak pejsek leží v obkladech celý zabalený a spí, už ani ocáskem nevrtí.

Toto leporelo doporučuji všem co mají rádi pěkné příběhy a všem co mají rádi zvířátka. Je vhodné od dvou let dítěte, ale i pro starší děti, které si jej přečtou sami.

Já toto leporelo předčítám dětem před spaním a ve dne si s ním hrají a prohlíží si krásné obrázky. Navíc leporelo má tu výhodu, že je víceméně nezničitelné.

Autorkou recenze je Anna Bernatová