Čtenářská recenze: Karel Čapek - Matka

Podle mě je Matka nejpůsobivějším dramatem, které Karel Čapek napsal. Tentokrát se nejedná o zkázu celého světa - jako například v R.U.R., ani o pandemii choroby – jako v Bílé nemoci, a dokonce ani o tak výjimenčnou věc jako je dlouhověkost – jako ve Věci Makropulos.

Ne, Karel Čapek se tentokrát nezabývá "velkými" tématy, bere si téma docela obyčejné, běžné, ale přesto jej podává takovým způsobem, že čtenáře až mrazí. Tím tématem je rodina.

Zajímavé na této hře je, že se celá odehrává v jednom pokoji.

Setkávají se zde členové rodiny – živí s mrtvými. Mezi mrtvými je otec rodiny a čtyři synové. Všichni rozmlouvají s matkou a snaží se jí vysvětlit, že jejich smrt nebyla zbytečná, že bojovali za své ideály, že vše, co dělali, dělat museli, jinak by jejich život neměl smysl.

Matka to však nechápe. Nerozumí tomu, proč mají muži touhu neustále se za něčím hnát, neustále za něco bojovat. Ona nic takového nepociťuje. Pro ni vždy byla nejdůležitější její rodina.

Bohužel jediným, kdo jí zbývá, je nejmladší syn, Toni. Ovšem i on chce jít do války. Přesto, že je matka neprve zásadně proti, nakonec mu sama podává zbraň a říká mu: Jdi! Pokud vás zajímá, proč tak činí, pak neváhejte a začtěte se do Matky!

Tato tragédie je vlastně tragédií rodiny. Tragédií mužského a ženského vnímání světa.

Zatímco muži ke svému životu potřebují ideály, sny, něco, za čím se musejí hnát, něco velkého, co po sobě musejí zanechat... ženy po ničem takovém netouží. Chtěji si žít klidný a spokojený život, starat se o rodinu a hlavně: ony už něco velkého dokázaly: porodily děti a vychovaly je. Pro ženy jsou jejich blízcí vším, vše, co dělají, dělají pro manžela a děti. Ženy nerozumí tomu, proč muži chtějí riskovat – a nebo dokonce ztratit – svůj život, když ony jim ho daly.

Pokud vás tedy tento námět zaujal, pak si knihu určitě přečtěte – a slibuji, nebudete litovat.

Autorkou recenze je Jarmila Molinová