Úvodná stránka › Čitateľské recenzie › Čtenářská recenze: Paul Hoffman - Levá ruka boží

Čtenářská recenze: Paul Hoffman - Levá ruka boží

Začátek knihy se mi líbil. Zmatené vhození čtenáře do děje mám rád a zde je to přesně tak. Čtenář je vržen přímo do události, ale žádné vysvětlování ze strany autora se nekoná. Při dalším čtení se mi kniha zamlouvala víc a víc, vypadalo to na velmi zajímavý námět, komplex náboženských fanatiků cvičící děti pro boj - to tu ještě nebylo. Bohužel pro čtenáře se záhy koná útěk z tohoto pekla. K útěku se odhodlají Cale, Kleist a váhavý Henry, společně s Ribou, dívkou s taktéž zajímavou minulostí.

Po útěku však kniha začíná ztrácet na výjimečnosti. Caleova skupinka se, ač nechtěně, dostane do opozičního tábora, do říše Materazziů. Z prvotního ohromení se chlapci vychovaní v tyranii a drezuře oklepou velmi rychle a po překonání několika nepříjemností se propracují do takové společenské pozice, kde mají o budoucnost postaráno. A zde nastupuje klišé. Cale je výborný bojovník (díky blíže neurčené zvláštní schopnosti) a byl vychováván jako stratég, tudíž začne pomáhat s bojem proti Vykupitelům - fanatikům, kteří mu ze života udělali sled pouhého střídání bolesti a hladu. Kleist a Váhavý Henry se stanou jeho pomocníky a Riba se najde v roli služebné aristokratických slečen.

Tím je bezprostřední nebezpečí zažehnáno a příběh tak ztrácí zápletku. To autor vyřešil kombinací lásky a boje. Cale se zamiluje do Arbell Labutí šíje. Postupně si spolu vybudují vztah a v tuto chvíli přichází další zvrat - Vykupitelé začínají útočit na říší Materazziů. Bojové manévry jsou patřičně zamotané a čtenář netuší až do závěrečné bitvy, jak to dopadne.

Konec knihy mi přišel vcelku mdlý, nevyburcoval čtenáře na pokraj napětí. Je zakončen přesně ve stylu prvního dílu, který očekává nástupce - neurčitě a (do určité míry) napínavě, ale určitě se vám nestane, že celí nedočkaví otočíte na další stránku a zde zklamaně a rozčileně zároveň zjistíte, že pokračování se nekoná.

Celkově mě kniha nezaujala natolik, abych ji zhltnul a při zavírání po dočtení poslední stránky si vydechnul: páni. Velmi mě zaujal koncept Vykupitelů, z jejich vylíčení cítím směsici fašismu a středověké církve, což je vskutku kombinace neobvyklá. Taktéž jsem si oblíbil postavu Idris Pukkeho, Caleova společníka v druhé polovině knihy. Jako celek mě ale příběh spíše zklamal a neblýsknul se žádnou perlou, podobně koncipovaných fantasy již bylo více, namátkou Kroniky Prydainu.

Úspěch bude kniha mít určitě, ale nebude to brilantním příběhem či výjimečností. Hlavní síla knihy je v exkluzivní obálce poutající pozornost a ve velmi dobře zpracovaném marketingu.

Autorem recenze je Matěj Malecha