Čtenářská recenze: Leonardův kabinet

Hned na začátku prozradím, že se jedná o sbírku povídek. Povídky jsou sesbírané od několika různých českých autorů, což mě potěšilo, protože už jsem dávno nic z české tvorby nečetla. Navíc, když jsem se podívala na rozměry knihy (menší formát do kabelky) a počet stran,  bylo mi jasné, že i když mám zrovna práce nad hlavu, na takovéto čtení si čas určitě najdu. Knihu jsem přečetla během tří dnů a od té doby v mé knihovně zaujímá významné místo.

Ale vraťme se k samotným povídkám. Povídky spolu nijak nesouvisejí. Tedy nesouvisejí spolu obsahově. Avšak jednu věc mají společnou. A to tajemnou, místy až hrůzostrašnou či morbidní zápletku. Autoři zde popustili uzdu své fantazii tak, že všechny příběhy se vyvíjí tajuplně už od samého začátku. Což vás nutí přečíst každou z nich od začátku až do konce. Zvědavost je při čtení této knihy na místě.

Celou knihu bych zhodnotila velice pozitivně. Povídky nejsou moc dlouhé, takže se čtou lépe. Přečtete jednu a knihu můžete s klidem odložit, aniž byste se poté vraceli zpět do stejného příběhu, jak to bývá například u románů. Každý příběh je svým způsobem jiný, jedinečný a neopakovatelný. Dále se mi líbilo, že se v knize dostali „ke slovu“ i méně známí autoři, takže si čtenář může rozšířit povědomí o současné české literatuře. Všechny povídky jsou skvěle napsané, ani u jedné se nebudete nudit. Oceníte i to, jak jsou napsány česky. Bohatá slovní zásoba a neobvyklé popisy umocňují děj každé povídky. Přesto bych knihu doporučila raději náročnějším čtenářům.

Knihu bych určitě nedoporučovala číst slabším povahám a těm, kteří tento typ „strašidelné“ literatury nemají rádi. Byla by to pro ně ztráta času. Pro vás ostatní bude kniha milým zpříjemněním všedního dne.

Autorkou recenze je Jitka Kolomazníková