Čtenářská recenze: Karel Jaromír Erben - Kytice

Celý původní název této sbírky je Kytice z pověsti národních. Nejspíš proto, že se Erben při psaní nechal inspirovat lidovými pověstmi a zvyky. Věděli jste například, že báseň Zlatý kolovrat zpracovala (na základě lidového vyprávění) o něco málo dříve jako pohádku i Božena Němcová?

Sbírka se skládá z celkem 13 balad – to znamená lyrickoepických básní, které mají pochmurný děj a většinou tragický konec.

Co je na této sbírce zajímavé, je, že ve většině básní je zpracováno stejné hlavní téma: vina a trest. Například ve známém Vodníkovi dívka neuposlechne matku a končí v jezeře, v Pokladu se matka nechá zmámit bohatstvím, zapomíná na své dítě a to za trest rok neuvidí, v Holoubkovi vdova až moc rychle zapomíná na svého manžela, což jí neustále připomíná holoubek... žena nakonec výčitky nevydrží a končí svůj život sebevraždou.

Dalším pojícím prvkem mezi většinou balad by bylo zachycení vztahu. Jednak vztahu matky a dítěte, jednak vztahu muže a ženy. Tak třeba v Polednici jsou hlavními postavami právě matka a její (zlobivé) dítě, v Dceřině kletbě dcera vyčítá matce její benevolentní výchovu, ve Vrbě je zase zachycen vztah muže a ženy, stejně tak v baladě Lilie – zde navíc hraje roli i matka – ovšem matka manžela. Takovou univerzální básní je pak Vodník, kde je zachyceno těch vztahů nejvíce: mezi matkou a dcerou, dále mezi touto dcerou a jejím dítětem a mezi ženou a mužem (Vodníkem).

Myslím si, že Kytice by mohla zaujmout i čtenáře, kteří zrovna nepatří k milovníkům poezie. Erbenovy básně jsou čtivé a dobře pochopitelné. Navíc, když si čtenář některé básně přečte nahlas, můžou mu připomínat i píseň.

Domnívám se, že Kytice patří mezi ty knihy, které by měl mít přečtené každý.

Autorkou recenze je Jarmila Molinová