bux.sk
knihy, ktorými žijete
Úvodná stránka
Buxcafe Knižné podcasty Eknihy na Bux.sk







Čtenářská recenze: Ondřej Sekora - Kuře Napipi a jeho přátelé

Z mého dětství si vzpomínám na školní trhy s knihami, kdy jsme si v jedné veliké místnosti ve škole prohlíželi a vybírali knížky, které si posléze koupíme a odneseme domů. Měla jsem vždy hodně úlovků a záliba čtení v knihách mi zůstala dodnes. Proto ráda chodím do knihkupectví a vybírám knihy, stejně jako jsem činila právě v dětství.

Díky mé malé dceři se můj výběr nyní týká především dětských knih. Pamatuji si hlavně na knihy spisovatele a ilustrátora Ondřeje Sekory a ráda se k nim společně s dcerou vracím.

Od pana Sekory jsme si přečetly a díky krásným ilustracím i prohlédly knihy Trampoty brouka Pytlíka a Malířské kousky brouka Pytlíka. Nyní mě v knihkupectví zaujal název knihy Kuře Napipi a jeho přátelé, kterou si já bohužel vůbec nevybavuji. Tak proto byl můj výběr nyní směřován na tuto knihu.

Jak již název napovídá, tentokrát se pan Sekora zaměřil na úplně jinou postavu, než jsou známější Ferda Mravenec či Brouk Pytlík. Kuře Napipi je malé kuře, zvědavé, trošku přihlouplé a někdy poťouchlé, které nepobralo mnoho krásy a žije společně s ostatními zvířátky na jednom dvorku.

Knihu pojal pan Sekora netradičně. Je sestavená z krátkých, poučných i humorných básniček, jež doplňují stručné příběhy. A nejen to. Kniha je plná i různých hádanek a rébusů, s jejichž řešením si děti mohou lámat hlavu.

A kdo už nějaké knihy od tohoto autora četl, tak toho potěší i to, že se děti opět dozví spoustu zajímavého a poučného. Příběhy jsou doplněny množstvím, převážně černobílých, obrázků. Děti si tak ve své fantazii mohou příběhy dále rozvinout.

V příbězích kuřete Napipi figurují i ostatní zvířátka a děti – například pejsek Brok, prasátko Mazlíček, holčičky Boženka a Márinka, kluci Zdenda a sousedovic Stanislav.

Právě Stanislav vymýšlí pro děti různé rébusy a má nejbujnější fantazii. Což se mu také v jedné příhodě vymstí. Děti se společně vypraví do blízké zříceny hradu, kde se chystají společně sníst svačinu.

Stanislav vypráví příběh z dob rytířů a děti jsou do hry dokonale zabrané. Stanislav nenápadně udělá do sáčku od svačiny díry a nastrčí ji na blízký keř. Těší se, jak se ostatní děti polekají. Nejvíc se však poleká sám – proč? To už si musíte přečíst sami. Nás obě tato historka pobavila. A nejen tato, ale i další z této knihy.

 

Pokud je vám název knihy neznámý stejně jako byl mě, nebo si ji naopak chcete připomenout, určitě tak učiňte. Knihy pana Sekory za to určitě stojí.

Autorkou recenze je Jaroslava Pěknicová