Čtenářská recenze: Stephenie Meyerová - Krátký druhý život Bree Tannerové

Bree je členkou armády novorozených, kteří byli stvořeni Viktorií a jejími pomocníky, aby jí pomohli pomstít smrt jejího druha Jamese, jehož zabil Edward, protože se pokušel zavraždit Bellu Swannovou.

Nenápadná a zjevně vylekaná Breese se přímému boji vyhýbá, je zajata, vzdá se bez odporu  a zprvu to vypadá, že se připojí k rodině Cullenových. To by se ovšem na scéně nesměl objevit Aro a ostatní Volturiovi se svým náhledem na spravednost….

Kdo ságu četl, ví jak vše s mladičkou Bree skončí, ostatní nechám chvilku hádat, i když vzhledem k názvu knihy bude hádanka lehká.

„Stvořitelem“ Bree je Riley, mladý upír, který věří, že Viktorii na něm záleží, pomáhá jí ze všech svých sil naplnit její pomstu a patří k nejzuřivějším bojovníkům.

Netuší, že i on je klamán – Viktoria k němu necítí vůbec nic a je jí jen využíván, stejně jako ostatní novorození.

Bree se na počátku své nové existence setkává s dalším upírem  jménem Diego a snaží se spolu s ním přežít ve skupině novorozených, kteří jsou velice krvežízniví a bezohledně se vraždí i mezi sebou. O to cennější je přátelství mezi Bree a Diegem.

Kniha není na rozdíl od knih tetralogie Stmívání příliš obsáhlá, ale není to v tomto případě vůbec na škodu, druhý život Bree Tannerové je skutečně krátký.

Pro skalní  fanoušky Belly, Edwarda,  dalších členů rodiny Cullenových je tato kniha nezbytná, doplňuje skvěle děj a nabízí pohled na události tzv. z druhé strany barikády.

Osud Bree vzbuzuje lítost, nemá štěstí a ocitá se tam, kde určitě být nechtěla a v postavení, které by si sama nezvolila – předem obětovaný pěšák v boji, který se jí  netýká.

Vztahy mezi smečkou novorozených ostře  kontrastují s vzájemnou láskou a úctou panující v rodině Cullenových. Zatímco všichni kolem Belly ví proč bojují a neváhají nasadit svůj život pro její ochranu, upíři kolem Viktorie neví vůbec nic, ani to, že slouží jen jako bezcenné figurky na šachovnici ve hře rozehrané Viktoríí, jíž nezáleží ani na jednom z nich…

Autorkou recenze je Iveta Filanderová