Čtenářská recenze: Kajínek

Kajínek je nazýván nejznámějším českým vězněm. Zároveň okamžitě se mnoha lidem vybaví slovo vrah, ale nikde není stoprocentní důkaz. Stále je kolem Kajínkova případu spousta nejasností. To byl také důvod pro přečtení knihy a nahlédnutí do procesu s obětí konspirace či s chladnokrevným zabijákem? Kajínek nemá co ztratit a kromě sebe nikomu nevěří. Ani své mladé advokátce, která se mu snaží pomoci… Pokorová se ocitá v nebezpečných situacích a při některých rozhovorech ve vězení šel až mráz po zádech. Na jeho návštěvu ve věznici byla vždy pečlivě připravená, měla nashromážděné všechny dostupné podklady ke Kajínkovu případu. Kajínkův spis znala nazpaměť.

Kniha je poutavě napsaná, na devadesáti šesti stranách je celý děj rozdělen vždy tučným nápisem, který označuje místo, kde se daná část odehrává – Mírov, Věznice Bory, kancelář Pokorové, park, restaurace, areál skladiště, sídlištní byt,  kamenolom, pražská periferie či střelnice v lese.

Kniha je psaná podle scénáře ke stejnojmennému filmu. Je vydaná se souhlasem Jiřího Kajínka. Samotný Jiří Kajínek by se rád zúčastnil její autogramiády i křtu, ale není to možné. Je tedy alespoň symbolicky podepsán.

V knize jsou kvalitní barevné fotografie z natáčení filmu i příprav k jeho natáčení. Konstantin Lavroněnko alias Kajínek a Tatina Vilhelmová alias advokátka Pokorová navštívili Jiřího Kajínka v Karviné. Nechybí fotografie z mnoha prostředí, kde se film natáčel, včetně pražského magistrátu, Mírova, Borských serpentin či exteriéru Borské věznice v Plzni. Samozřejmé jsou fotografie herců i režiséra Petra Jákla.

V závěru knihy je text písně Samota z filmu Kajínek, který zpívají Lucie Bílá a Kamil Střihavka.

Kniha je vázaná v  tvrdé vazbě, fotografie z natáčení uvnitř knihy jsou na kvalitním lesklém papíře. Kniha určitě stojí za přečtení a mohu ji jen doporučit.

Autorem recenze je Petr Mičko