Čtenářská recenze: Arnošt Lustig - Hodiny jako větrný mlýn

Kniha se skládá z několika povídek souvisejících s válkou a hned první mě pohltila.

Nese název stejný jako název knihy - Hodiny jako větrný mlýn a pojednává o skupině lidí, schovávajících se před Němci. Ti „mleli“ již z posledních sil, nicméně střelba, výbuchy a údery bortících se budov na ulici, které doléhaly do skrýše - sklepa, ve kterém se děj povídky odehrává, naznačovaly, že ještě stále není vyhráno a že jde stále o holý život. Správce, jeho žena, malé děti (čtyřletá zrzavá Olinka se dvěma bratry - šestiletým a sedmiletým), dva vyzáblí výrostci, tělnatá žena a žena sedící na špalku. To jsou hlavní hrdinové prvního příběhu. Posvítili si svíčkou a manželka správce uvařila polévku.Vyčkávali.

Osudy jednotlivých postav jsou jen jakoby nastíněné a odrážejí skutečné hrůzy války. Tělnatá žena měla syna jménem Mandalay u slavné letecké perutě v Anglii. Pan správce byl bývalý krejčí. Děti seděly na jutových a lněných pytlích. Jedli svatebními příbory, které byly paní správcové. Skutečné drama nastalo, když slyšeli nárazy cvoků vojenských bot na dlaždice domu, kde se schovávali. Čtyřletá Olinka jen zabořila hlavu do klína matky, poté se museli postavit ke zdi. Hrůzný obraz jim poskytovala usmrcená kočka, ke které přirovnali jejich životy, pokud nebudou poslouchat…lžíce vojáci odnesli s sebou…

Následují povídky Neslušné sny, Oleandrové keře, První před branami, Láska, tělo a smrt, Vzpomínka na Pepe Lieblinga a V míru.

Děj každé povídky je velmi napínavý a strhující.

Knihu bych doporučil všem čtenářům, které zajímá téma války. Spisovatel Arnošt Lustig, který zažil hrůzy války na vlastní kůži, je skvělým vypravěčem a jeho knihu určitě doporučuji k přečtení. Rád si přečtu i další knihy tohoto slavného spisovatele.

Autorem recenze je Petr Mičko