Čtenářská recenze: John Irving - Dokud tě nenajdu

Kniha začíná putováním čtyřletého Jacka Burnse a jeho matky, profesionální tatérky, po stopách Jackova otce, který jim stále uniká. Po tom, co takto neúspěšně projdou několik zemí se vrací zpět do Kanady, kde Jack začne chodit do dívčí školy (v tak nízkém věku je to ještě možné). Jackův život je silně naplněn erotičností, a to již od dětství. Jednak proto, že si najde dvanáctiletou kamarádku Emu, která ho zasvěcuje do těchto tělesných tajů, ale též z toho důvodu, že ho začne zneužívat paní Machado, jeho spolubojovnice z kurzů kung-fu.

Maminka Emmy a Jacka později naváží milenecký vztah a Jack odchází studovat a stěhuje se na internát. Jeho matka mezitím

onemocní rakovinou, avšak Jack nic netuší a z internátu se vrací jako dospělý. Poté odjíždějí s Emmou do Los Angeles, on studuje herectví a ona začne psát romány. Oba začnou být velmi úspěšní. Následně na to ale Emma i Jackova matka umírají. Jack po smrti své matky zjistí, že i přesto, že mu odmalička tvrdila, že ona sama žádné tetování nemá, lhala. Na prsu totiž měla vytetované zlomené srdce s páskou, na níž byl nápis „Dokud tě nenajdu“. Jack si samozřejmě původně myslí, že se jedná o narážku na jeho otce, ale postupně se dozvídáme, že tomu tak není.

Jak později sám Jack zjistí, jeho matka se Jackova otce nesnažila najít, ale naopak. William Burns sháněl je…

Kniha má několik set stran, ale věřte, že se u ní nudit nebudete. Příběh je totiž tak silný a poutavý, že vás jistě zaujme. Začátek knihy se mi sice zdál trochu složitější, nevěděla jsem totiž kam mě chce Irving nasměrovat, ale později se mi smysl začínal osvětlovat – asi proto, abych nakonec zjistila, že všechno je jinak. Právě tohle mě na knize zaujalo: Irvingova schopnost manipulovat se čtenářem. Sama jsem čtením této knihy strávila dost času, a podle mě je tomu tak dobře, protože ona si ho jistě zaslouží a pro vaše lepší pochopení a rozležení děje je to snad i potřebné.

Autorkou recenze je Lucie Horáková