Čtenářská recenze: Sue Townsendová – Dětské přízraky

Není to veselý příběh. Christopher Moore se po 17 letech rozhodne vyhledat svou životní lásku Angelu, která jejich tehdejší vztah ukončila pozdní interrupcí jejich dítěte. Crhristopher chce zjistit, co se stalo s jejich holčičkou. Zatímco on se na ni tenkrát nesmírně těšil, Angela ji od první chvíle, kdy zjistila, že je těhotná, rozhodně nechtěla. Za jeho zády se rozhodla pro pozdní interrupci.

Oba dva tato skutečnost zásadně poznamená. On žije v naději, že lékaři jejich holčičku zachránili a ta teď někde žije a jaké to bude, až se spolu potkají. Ona si svou dceru stále představuje kolem sebe a promlouvá s ní.

Náhodou se jejich životní cesty střetnou s dalšími postavami. Narkoman Crackle a jeho negramotná přítelkyně Tamara vychovávají svou roční dceru Storme nejlépe, jak dovedou. Ze vzpomínek se dozvíme, jak byli oba šťastní, když ji čekali a když se narodila. Nyní ji ve snaze o dobrou výchovu týrají.

Jak se příběhy obou dvojic zamotají dál, to si přečtěte sami.

Na mě kniha Dětské přízraky zapůsobila především tím, jak vykreslené jsou všechny postavy. Jak je Sue Townsendová dokáže popsat takovým způsobem, že je všechny chápete.

Sama mám doma 2 malé syny a při čtení některých pasáží, kdy Crackle s Tamarou „vyhovávají“ svou dceru jsem až chtěla knihu odložit. O to víc mě překvapilo, že i těmto dvoum postavám jsem nakonec rozuměla a snad i chápala jejich jednání.

Chcete-li si přečíst zajímavý, byť ne zrovna veselý příběh, který vás donutí k zamyšlení, pak vám knihu vřele doporučuji.

Pokud hledáte něco lehčího, na zasmání a oddech, sáhněte raději po knihách o Adrianu Moleovi.

Autorkou recenze je Lenka Mynaříková