Čtenářská recenze: John Wyndham - Den trifidů

A co je to vlastně trifid?

Inu, nová průmyslová rostlina, ze které se dá získat kvalitní rostlinný olej. A kromě toho je také schopná chodit, i když bych spíš měla naspat klátit se, a vlastní bleskurychle se pohybující žahadlo se smrtícím jedem. Pokud by jí ovšem nestáli v cestě lidé….

Jen tak mimochodem, co myslíte, že dělá z lidí ony „nadtvory“? Inteligence? Možná. Ale co se stane, když většina lidstva vlivem přírodní (?) katastrofy oslepne? Zůstanou lidé i nadále na vrcholu potravního řetězce, nebo se stanou spíše lovnou zvěří?

V knize Den Trifidů sledujeme osud mladého muže, který shodou zvláštních okolností o zrak nepřijde. Hned první minuty v novém světě zasadí hluboké rány jeho morálnímu cítění. Ale to není zdaleka všechno, protože z civilizované Země se doslova přes noc stala džungle. A v ní platí jiné zákony…

Já osobně jsem napoprvé tuto knihu přečetla za dvě odpoledne, i když se dá bez problémů číst i non-stop. V první polovině knihy se s novou podobou světa teprve seznamujeme, takže nečekané události a zvraty jsou přítomny doslova na každém kroku. Druhá polovina knížky působí už trochu usedleji, ostatně dobře tak koresponduje s příběhem hlavního hrdiny, ale stačí trocha nepředvídatelných událostí a děj opět dostává spád. Nenudila jsem se opravdu nikdy. A konec, nebo spíš jeho absence, je také velmi zajímavý. Den trifidů vlastně žádný konec nemá, je dokonale otevřený a nechává tak čtenářovu představivost pracovat doslova na plné obrátky.

Autorkou recenze je Andrea Kunčarová