Čtenářská recenze: Eberle Henrik, Uhl Matthias - Akta Hitler

Tato kniha je totiž vlastně předlouhou špionážní zprávou, kterou si nechal udělat Josif Vissarionovič Stalin, aby lépe poznal Hitlera. A také kvůli tomu, že se mu moc nechtělo věřit, že by se Hitler opravdu zabil. A proto nechal vyslýchat lidi a vše sepisovat.

Čím se ale od ostatních knih popisujících život Adolfa Hitlera a 2. světovou válku Akta Hitler neliší je to, že se opět jde datum po datu. Toho a toho data započala válka, toho a toho byla tato schůze s těmito lidmi. To jsem zatím viděl ve všech knihách o tomto tématu.

Když se budeme bavit o tom, co nového tato kniha přináší, tak je to určitě velké množství informací, které jsou někdy až překvapivě přesné. V který den byla jaká porada, kdo tam byl a co přesně se projednávalo.

A to včetně nějakých významných výroků nebo Hitlerových reakcí - ať už grimas v obličeji nebo gestikulací rukou - které za tuto poradu proběhly. Jak je tedy vidět, je až s podivem, jak přesné informace to jsou.

A kdyby někoho napadlo ptát se, jak je možné, že k těmto informacím někdo přišel, zde je odpověď - roky trvající výslechy německých vysoce postavených generálů a Hitlerových pomocníků. A je asi každému jasné, že když vás roky vyslýchá sovětská tajná služba, tak řeknete i to, co byste vůbec říct nechtěli.

Jediná stinná stránka, kterou na této knize vidím, je objektivita. Neříkám, že tato kniha obsahuje lži - a kdyby ano, tak budou v předmluvě a doslovu editorů, který obsahuje desítky stránek, opraveny -, ale tato kniha byla zprávou pro Stalina.

A podle toho také vypadá. Jde spíše o to, že nějaké informace byly vypuštěny, nějaké formulovány s velikou opatrností a nějaké zase nadneseny. Velká část knihy je tedy věnována tomu, jak silnou, skvělou a nezlomnou odvetu Rusové proti Německu vedli. A na druhou stranu je úplně vypuštěno to, kolik milionů lidí zbytečně umíralo v nesmyslných akcích ze strany Ruska.


Autorem recenze je Tomáš Pučík