Čtenářská recenze: 77 výletů s dětmi po Čechách

Až k lanovce vede pohodlná široká silnice, na Růžovou horu jsme jeli lanovkou, ta je asi nejslabším článkem celého výletu – nepřijde mi moc bezpečná a místy se jede opravdu strašlivě vysoko. Kvůli větru nebyla lanovka z Růžové hory až na Sněžku v provozu.

Jenže přece nezůstaneme pod kopcem – rozhodli jsme se tedy pro výstup. Se skoro 20-kilovými dětmi na koníčkovi to byl skutečně zátěžový sport, měli jsme ale dobré boty a tak jsme to nakonec zvládli.

Nakonec jsme měli větší radost z pěšího výletu než z cesty lanovkou. Přálo nám počasí, neodpustili jsme si ani výhled z budovy České poštovny. Dokonce jsme se vyfotili s Krakonošem.

Obří důl je skutečně obří, byli jsme tam v polovině června a ještě se nám podařilo skvěle vyfotit „mapu republiky“ – poslední zbytky sněhu, které zůstávají na svahu Obřího dolu v podobě mapy naší republiky. Procházka Obřím dolem je vhodná i pro kočárky, a příroda je tam skutečně úchvatná.

Další skvělý výlet je Ze Špindlerova Mlýna lanovkou na Medvědín (v knize výlet č. 8), kvůli dětem jsme si ho zkrátili o Vrbatovu boudu, ale je to parádní výlet a dá se zvládnout i s menšími dětmi, které jsou zvyklé chodit (absolvovali jsme poprvé asi ve 3 letech, od té doby asi 10x).

Na podzim, když už nevyrážíme tolik do přírody, jsme využili cestování po Praze (výlet č. 39) – Vycházka do Stromovky a její zajímavosti – navštívili jsme Mořský svět a prošli si Stromovku. Děti jedou na koloběžkách a to je baví, i když park pro ně není jinak ničím zajímavý.

Super je i výlet č. 41 – Návštěva Troje – samozřejmě jsme absolvovali bez knížky, výlet do zoo je pro Pražáky s permanentkou notoricky známý, ale přináší spíš přehled pro mimopražské. Velmi se nám osvědčilo navštívit zoo v počasí, které zrovna neláká k návštěvě. Nikde se netlačíme, zvířata jsou skoro všude vidět a docela se „ukazují“. Když je hezky, téměř do zoo nechodíme, není tam totiž k hnutí.

Absolvovali jsme i výlet Okolo Třeboně (č. 71) a Výlet na Červenou Lhotu (č. 73).

Nedržíme se striktně knihy, spíš se jí necháme volně inspirovat.

Žádné nesrovnalosti jsem v knize nenašla, ani je nehledám, beru ji spíše jako průvodce na cestách. Je přece škoda, když jsme někde na výletě, abychom prošvihli zajímavosti jen proto, že o nich nevíme.

Autorkou recenze je Lucie Bednářová